Ač je Biebrzanský národní park nádherné místo, tak tady mnoho turistů nepotkáte. Je to i díky jeho velikosti. Až do 17. století zde nikdo nežil. Díky hojnému počtu ptáků je rezervace rájem pro ornitology, kteří se tady sjíždí z celého světa. V parku žije mnoho živočichů, kteří u nás už dávno vyhynuli. Večer v něm běžně můžete slyšet vlčí vytí. Kromě vlků v něm žije několik rysů, dále srnky a vysoká zvěř, jezevci, ondatry, divoká prasata, vydry, psíci mývalovití. Také se může stát, že zde narazíte na losa. V parku je těchto velkých kopytníků přes 700. Právě díky Biebrzanskému parku se jim podařilo během 2. světové války přežít a později se odtud rozšířili do celého Polska. V dnešním Polsku žije asi 8000 losů. Park je prakticky největší bažinou v Evropě, která se rozprostírá podél řeky Biebrzy v délce asi 100 kilometrů. Údolí řeky Bierbzy se tvořilo během doby ledové a v tomto údolí je také několik kilometrů rašelinišť.
Oblast Biebrzy patří mezi nejchladnější části Polska, a tak je nutné se pro výlet do této krajiny patřičně vybavit. I během jara se zde večer setkáme s teplotami okolo nuly. Ve zdejších kempech si můžete půjčit kanoi a užít si krásu zdejší přírody. Řeka Biebrza se pomalu táhne a člověk si musí dát jen pozor, aby při plavbě nezabloudil, neboť se řeka roztéká do mnoha zátok, které se různě větví.